Postup při demontáži varhan
V roce 2009 se zahájila celková oprava rokokového varhanního nástroje. Demontáž varhanní skříně byla provedena spolu s varhanářem Rudolfem Valentou ze Zbraslavi, který vlastní licenci na restaurování varhan. Před demontáží varhanního nástroje musela být samotná skříň zaměřena. Byla provedena fotodokumentace vzdáleností. Byla změřena a zapsána vzdálenost skříně od věže kostela a od hrany parapetu přední strany kůru, protože varhanní skříň musela být přesně osazena zpět na původní místo. To proto, aby nedošlo ke změně vzdáleností od hracího pultu, kterým se ovládá mechanika varhan pomocí táhel. Spolu s varhanářem došlo k demontáži varhanního nástroje, při které byl nalezen dokument.
Bezpečnost práce
Operace demontáže byla velice náročná vzhledem k výšce (430cm) restaurovaného předmětu kdy docházelo k samovolnému odpadávání jednotlivých částí. Celá tato konstrukce musela být zajištěna lešením proti rozpadu.
Při demontáži varhanní skříně bylo nutné dodržet všechny bezpečnostní podmínky
pro práci ve výškách. Všichni pomocníci, kteří se podíleli na demontáži, byli proškoleni
na práci ve výškách a seznámeni s případným hrozícím nebezpečím. Souhra všech pracovníků byla podmínkou ať už při stavbě lešení nebo demontáži skříně. Bezpečnost páce nesmíme opomenout ani v dílně při vlastní opravě, kdy při napouštění všech dílců jednotlivými přípravky musely být dodrženy hygienické a protipožární nařízení. Nutné bylo dodržovat všechny podmínky práce s ochrannými prostředky udávané výrobcem, jelikož se ve většině případů jedná o přípravky poškozující zdraví. Velice důležité jsou ochranné pomůcky, jako například speciální rukavice, brýle, polomaska s účinnými filtry proti rozpouštědlům a zástěra. V prostorách, kde byla prováděna práce s těmito přípravky, bylo nutné po celou dobu zajistit dostatečné větrání. Celý objekt, kde se restaurátorské práce prováděly, musel být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob a to nepřetržitě.
Použité rukavice, filtry a obaly od jednotlivých přípravků byly po ukončení prací odvezeny k likvidaci do specializované firmy. Přípravky, které sloužily k napouštění
a petrifikaci byly opatrně vráceny do původních nádob a uloženy ve speciálním skladu. Nádoby, ve kterých se dílce namáčely, byly vyčištěny a uloženy k dalšímu použití.
Detailní pracovní postup:
1. Jako první byly opatrně vyjmuty původní cínové píšťaly, kterými byl osazen prospekt varhan.
2. Poté byly vyjmuty píšťaly zinkové z následujících řad. Cínové píšťaly byly uloženy do zvláštní přepravky k tomu uzpůsobené a proloženy molitanovou fólií, aby nedošlo k jejich poškození. Píšťaly původní, dřevěné byly uloženy tamtéž. Novější zinkové píšťaly byly uloženy zvlášť podle velikosti na kůru kostela a zajištěny proti dalšímu poškození. Při demontáži byly jednotlivé kroky dokumentovány.
Po vyjmutí píšťal z varhanní skříně, byla vyzdvižena vzdušnice, která tvoří v podstatě srdce varhanního nástroje. Při manipulaci se vzdušnicí muselo asistovat pět osob, aby nedošlo k poškození. Váha tohoto dílu je odhadována na 150 kg. Pak následovalo vyjmutí rozvodové desky, táhel a dalších prvků. Po té bylo přistoupeno k demontáži varhanní skříně. Nejprve byly sejmuty jednotlivé řezby. Napadení bylo tak rozsáhlé, pře práci se muselo postupovat velmi opatrně, aby nedocházelo k poškození při jejich uvolnění. Řezby byly připevněny ještě kovanými hřebíky.
Po sejmutí všech řezeb a zdobných lišt byla rozebrána samotná varhanní skříň.
Při snímání horní části věže (Klobouků) museli asistovat tři pomocníci, aby nedošlo k poškození čepů, protože skříň je konstruována tak, že jednotlivé díly jdou nasadit volně na čepy a drážky. Váha klobouku bývá kolem padesáti kg. Samotný klobouk má význam jako zátěž a vliv na zvukovou rezonanci varhaní skříně. V dalším kroku byly rozebrány samotné boční věže a nakonec nižší věž střední. Varhanní skříň se skládá z postamentu, středního dílu, kde je uložena vzdušnice a věží varhaní skříně, kde jsou umístěny píšťaly. Při rozebírání středního dílu varhanní skříně, kde je umístěna vzdušnice, docházelo k samovolnému odpadávání jednotlivých profilových lišt a zdobných prvků. Poškození červotočem bylo tak rozsáhlé, že při vyjmutí tohoto dílu z čepu postamentu muselo dojít k dokonalé souhře všech pomocníků. Nakonec byl rozebrán postament varhanní skříně. Při jeho demontáži
na jednotlivé díly, to je přední a zadní část, boky, byla nalezena deska s údajem jedné z oprav, která byla provedena na konci devatenáctého století. Postament byl spojen lipovými kolíky taktéž napadenými červotočem. Docházelo k samovolnému oddělení jednotlivých dílů. Všechny díly byly označeny, uloženy do přepravek
a převezeny do dílny restaurátora. Před započetím restaurátorských prací byla provedena sondáž povrchové úpravy.
Povrchová úprava
Současná povrchová úprava skříně je zelenavý monochronní nátěr, pod kterým bylo sondami zjištěno původní mramorování provedené temperou. Sondáž se provádí
na dílech méně viditelných. Sonda je ohraničené malé místo asi čtyři krát čtyři centimetry pomocí lepenky. Zde se sleduje reakce jednotlivých druhů rozpouštědel na vrstvu nátěru, zda li se rozpouští v daném ředidle. Jako rozpouštědla používáme: líh, aceton, toluen, xylen. Na rozpouštění temperových nátěrů se používá voda s příměsí čpavku. Reakce rozpouštědla musí být sledována po dobu smývání jednotlivých vrstev štětcem.
Opravy poškozených míst postamentu
1. Jednotlivé dílce byly očištěny, otřeny vlhkým hadrem. Z dílců byly vyjmuty staré hřebíky, které tvořily provizorní spojení korpusu, kdy nahrazovaly nefunkční původní konstrukční spoj.
2. Vzhledem k poškození výplní bylo nutné rozebrat jednotlivé rámy. Každý z dílů byl popsán, aby nedošlo k záměně při kompletaci. Postament se skládal ze čtyř dílů, které tvořily rámové konstrukce s výplní.
3. Z výplní se cidlinou odstranilo staré nefunkční lepidlo a prach.
4. Spoje výplní se jen lehce ohoblovaly, aby došlo k minimálnímu odebírání materiálu.
5. Chybějící šířka výplně byla doplněna novým materiálem na hraně výplně, aby nebylo patrné doplnění novým kusem v ploše výplně a byl zachován její rozměr.
6. Spoj rámových konstrukcí tvořil kónický čep a dlab. Spoje se opět cidlinou očistily od starého (steřelého) klihu.
7. Všechny díly postamentu byly ponořeny do lignofixové lázně, aby se zlikvidoval aktivní červotoč. Hlavní důraz byl kladen na dokonalé ponoření a prosáknutí veškerých dílců. Z praxe vím, že ponoření musí trvat tak dlouho, dokud je patrný únik vzduchových bublin z jednotlivých dílců. (celé ponoření trvalo cca 15 min.)
8. Po dokonalém prosycení se dílce z lázně vyjmou a vysuší. Celé sušení se provádí přírodní cestou, proto trvá týden i déle podle tloušťky dílce.
9. Po tomto úkonu se přistoupí k petrifikaci. Opět se ponoří do lázně Solakrylu (akrylátová pryskyřice) ředěná toluenem, xylenem, nebo nitro ředidlem v poměru asi jedna ku pěti. Druh ředidla se volí podle původní povrchové úpravy, se kterou dané ředidlo nereaguje. Na této varhanní skříni, byla použita povrchová úprava, tempera ředěna vodou. Předmět musí být dokonale ponořen po dobu nejméně jednoho týdne, ale může být i měsíc.
10. Po vyjmutí z lázně se nechají dílce okapat a po několika minutách se musí otřít, aby přebytečná pryskyřice nezaschla na povrchu. Po řádném vyschnutí předmětů (jež trvá čtrnáct dní a déle), kdy je podmínkou, aby se neuvolňovala napuštěná látka. Z důvodu nedostatečného přilnutí lepidla. Váhový přírůstek akrylátové pryskyřice nebyl zjišťován.
11. Dalším úkonem je klížení výplní disperzním lepidlem. Po zaschnutí lepidla a začištění přebytečného materiálu se provizorně zasadila do volně sesazené rámové konstrukce. Pro klížení rámové konstrukce včetně vsazené výplně bylo použito disperzní lepidlo.
12. Tyto spoje byly zajištěny, ručně zhotovenými kolíky z lipového dřeva do původních otvorů. Spojení korpusu bylo v dílně sesazeno jen provizorně, tak aby boční konzole, které jsou součástí postamentu, byly volně snímatelné.
13. Boční nástavce na přední části opatřené řezbou, byly též napadeny červotočem tak, že došlo k uvolnění jednotlivých spojů. Řezba z jednotlivých bočních nástavců byla opatrně sejmuta. Z bočnic byly uvolněné jednotlivé segmenty a též byla Lygnofixem opět provedena ochrana proti červotoči a petrifikace.
14. Po vyschnutí došlo k doplnění a upravení chybějících částí. Tyto díly se sestavovaly a klížily po jednotlivých etapách.
15. Kompletně sklížený boční nástavec byl upraven a osazen do postamentu a spodní římsy prospektu.
16. Řezby byly popsány a jejich restaurování bude provedeno v samostatné etapě, vyžadují jiný technologický postup.
Opravy poškozených míst prospektu středního dílu
Před celkovou demontáží středního dílu byla provedena detailní fotodokumentace. Jednotlivé díly jako jsou římsy a zdobné prvky byly opatrně sejmuty. Celkově očištěny od prachu vlhkým hadrem a popsány. Korpus, který je spojen na otevřené ozuby byl též rozebrán na jednotlivé díly, a ty byly kompletně asanovány proti aktivnímu červotoči a po té petrifikovány. Poškozené dílce byly upraveny tak, aby se nechaly doplnit chybějícím materiálem. Po zaklížení jednotlivých profilových dílců došlo k jejich úpravě a celkovému začištění. Takto upravené části byly postupně naklíženy na kostru. Při této operaci musel být brán zřetel na dodržení přesných rozměrů nástavců vzdušnice, které musí volně zapadat do tohoto dílu.
Do takto připraveného lůžka bude při montáži osazena vzdušnice s nástavci. Všechny profilové lišty tohoto dílu byly též asanovány proti červotoči a petrifikovány.
Po vyschnutí byly upraveny a doplněny chybějící odlomené části. Na klížení těchto lišt bylo zapotřebí velké množství svěrek různých velikostí a pomocných přípravků.
Po vytvrzení lepidla došlo ke konečné úpravě (do řezání profilů) a celkovému dočištění. Povrchová úprava nebyla předmětem tohoto restaurátorského zákroku. Bude řešena samostatně v další etapě součastně se zlacením řezeb. Kompletně sklížený střední díl byl provizorně osazen na díl postamentu v dílně.
Opravy poškozených míst píšťalových skříní
Píšťalové skříně jsou dvě vyšší (boční) a jedna stření nižší. Po fotodokumentaci, celkovém očištění a označení jednotlivých dílů věží byla každá rozebrána na jednotlivé rámy. Před asanací a petrifikací došlo k rozebrání uvolněných spojů vlivem steřelého lepidla a napadení červotočem. Spoje očistíme od zbylého lepidla poškozené a vadné jednotlivé díly upravíme a doplníme. Následně rámy slepíme disperzním lepidlem a zajistíme lipovými kolíky. Korpus věží se skládal ze čtyř očištěných rámů, které byly mezi sebou spojeny pomocí kolíkového spoje a zajištěny disperzním lepidlem. Takto připravené věže byly provizorně osazeny na střední díl
a případné nepřesnosti odstraněny.
Opravy nástavců (klobouků)
Každá píšťalová skříň je opatřena nástavcem tak zvaným kloboukem. Tato část je vyrobena z masivního dřeva spojena na otevřené ozuby. Z těchto částí byly rovněž sejmuty bohatě zdobené profilové římsy. Korpusy byly rozebrány, jelikož boky po odstranění lišt samovolně odpadaly. Veškeré díly očištěny, popsány, (označeny) asanovány a petrifikovány. Po osušení, očištění a vyspravení částí korpusů byly sesazeny a zaklíženy disperzním lepidlem. Chybějící části spojů doplněny v průběhu lepení. Při každém klížení je kladen důraz na dodržení rozměrů a pravoúhlosti. Na takto připravené korpusy se postupně nakližovaly opravené lišty. Po jejich úplném naklížení došlo ještě k jejich finální úpravě a osazení na píšťalové skříně.
Oprava rokajových řezeb
Všechny řezby byly očištěny od staré prachové vrstvy, které se provádí štětcem
a chlebem. Posledně jmenovaný se používá při čištění zlacených řezeb z důvodu šetrného přístupu. Většina řezeb byla napadena aktivním červotočem a to v takovém rozsahu, že docházelo k samovolnému rozpadání a drobení na perníkové dřevo. Některé kdysi odpadlé části řezeb byly dohledány při opravě podlahy. Při opravě řezeb bylo postupováno tak, že nejprve došlo k zaklížení prasklin, doplnění chybějících částí lipovým dřevem. Toto se dařilo poměrně úspěšně řešit díky párovému uspořádání, kdy poškozená řezba z jedné strany byla zachována na protilehlé části. Řezby bylo nutno citlivě dořezat a dodržet rukopis autora. Byla to jedna z podmínek pracovníků památkového ústavu. Klížení bylo provedeno glutynovým klihem, důvodem je zlacení. Technologie zlacení vyžaduje tvrdý podklad, jelikož rozpouštědla používaná při této technice by narušilo viskozitu disperzních lepidel. Při ošetření řezeb byl zvolen odlišný technologický postup kdy místo Lignofixu Varhany III ředěným v lihu byl tento koncentrát ředěn xylenem v poměru jedna ku devatenácti. V lázni lignofixu a Solakrylu musely být jednotlivé řezby podloženy, aby nedocházelo při vyjímání k jejich poškození vlivem zvýšeného váhového přírůstku.
Po vyschnutí byly jednotlivé řezby ponořeny do solakrylové lázně a tento proces byl po částečném vyschnutí zopakován, aby se zvýšila pevnost řezeb. Takto opravené řezby byly provizorně osazeny zpět na sestavenou varhanní skříň v kostele. Zlacení řezeb bude provedeno později v další etapě spolu s povrchovou úpravou skříně.
Montáž varhanní skříně
Před vlastní montáží na místě kde stála varhanní skříň, musela být rekonstruována dřevěná podlaha, která byla též napadena červotočem. Plocha podlahy byla položena ve dvou vrstvách, kdy na původní barokní podlahu z borového dřeva, které bylo napadeno červotočem, byla položená vrstva novější. Tato předchozí oprava pouze zakrývala původní poškození. Tento stav nebylo možné dále skrývat a muselo dojít k výměně jednotlivých vrstev. Polštáře byly vyzvednuty, očištěny a celá plocha kůru byla zbavena vrstvy prachu včetně jeho vysátí. Jednotlivé polštáře byly namočeny v lignofixu v poměru jedna ku pěti, ředitelným vodou. Takto ošetřené polštáře byly zpětně položeny a vyrovnány. Pro lepší roznesení podlahové vrstvy bylo nutné přidat další dva polštáře. Podlahová prkna se musela co nejvěruhodněji podobat původní, byla vyrobena ze starých zdravých trámů, dostatečně ošetřena proti červotoči a plísním. Podlahová prkna byla k polštářům připevněna pomocí dřevěných ručně zhotovených kolíků. Rozdíly mezi jednotlivými prkny byly zarovnány pomocí hoblíku. Povrchová úprava podlahy byla provedena podle staré receptury. Složení je jedna třetina včelího vosku, jedna třetina damarového laku a jedna třetina fermeže. Touto emulzí ředěnou terpentýnem byla natřena celá podlahová plocha, která postupně vysychala asi čtrnáct dní. Po vytvrzení bylo zahájeno osazení varhanní skříně. Montáž byla prováděna přesně podle zaměření.
Doporučená kontrola
Skříň byla vyrobena ze smrkového a borového dřeva. Přesto, že došlo k účinné asanaci proti aktivnímu červotoči, je nutná další kontrola po dvou letech zda nedošlo k novému napadení červotočem. Pokud by došlo k místnímu napadení, doporučuji aplikaci přípravku lignofixu Varhany III, ve výše zmíněném poměru pomocí injektáže přímo do napadených otvorů. Potřísněnou povrchovou úpravu neprodleně očistit flanelem.
